image
Drobečková navigace

Úvod > Prevence a podpora zdraví > Podpora rozvoje prevence v oblasti zdraví

Podpora rozvoje prevence v oblasti zdraví

Podpora rozvoje prevence v oblasti zdraví

Prevence v oblasti zdraví, tedy zejména primární prevence je souhrn opatření na podporu zdraví a předcházení nemocí. Součástí primární prevence je tudíž zvyšování informovanosti populace v oblasti zdraví a zdravého životního stylu, podpora motivace ke zdravému způsobu života, ale také podpora vytváření plánů na zavedení potřebných změn. Primární prevence je zaměřena například na ovlivnění rizikových faktorů nádorových onemocnění a srdečně-cévních onemocnění, zejména kouření, škodlivého pití alkoholu, nedostatku pohybu a nezdravé výživy. Součástí primární prevence je očkování proti infekčním onemocněním.

Metropolitní zdravotnický servis se zapojuje do přípravy strategie rozvoje prevence v oblasti zdraví pro Hl.m.Prahu, je zapojen do přípravy akčního plánu prevence HIV a zastupuje Hl.m.Prahu ve Fast-Track Cities CEE - globálním partnerství mezi městy a obcemi po celém světě a čtyřmi hlavními partnery – Mezinárodní asociací poskytovatelů péče o AIDS (IAPAC), Společným programem OSN pro HIV/AIDS (UNAIDS), Programem OSN pro lidská sídla (UN-Habitat) - https://www.fast-trackcities.org.

ZDRAVOTNÍ PREVENCE – Souhrn aktuálních podkladů a zdrojů pro plánování zdravotně-preventivních programů v ČR a hl. m. Praze

1. Strategický rámec Zdraví 2030 

Je koncepčním zastřešujícím materiálem s meziresortním přesahem, který udává směr rozvoje péče o zdraví občanů České republiky v příštím desetiletí. 

Stanovené priority jsou formulovány na základě provedené analýzy a s ohledem na aktuální potřeby a slabá místa poskytování zdravotních služeb – i s výzvou pro změnu postojů 

české populace v odpovědnosti za vlastní zdraví Strategický rámec Zdraví 2030 je doplněn o rozsáhlou analytickou studii zpracovanou Ústavem zdravotnických informací a statistik ČR (ÚZIS).

Schválen vládou ČR: 18. listopadu 2019, usnesení 817/2019, usnesení vlády České republiky č. 743/2020.

2.2.2. Specifický cíl 1.2 ‒ Prevence nemocí, podpora a ochrana zdraví; zvyšování zdravotní gramotnosti 

Primární prevence nemocí je oblastí, kterou je v ČR nutné zásadně posílit, a to zejména s ohledem na řadu rizikových ukazatelů zdravotního stavu obyvatel, jako je obezita, nezdravý životní styl, užívání tabáku, alkoholu apod. Je přitom nutné vytvořit dlouhodobější plán investic do této oblasti, neboť jejich návratnost nemusí být krátkodobá. 

Posílení programů časného záchytu onemocnění a sekundární prevence může navázat na již zahájenou činnost Národního screeningového centra (ÚZIS), jehož hlavním cílem je vybudování metodického a personálního zázemí pro zavádění, realizaci a hodnocení screeningových programů v ČR. Tyto aktivity řídí „Národní rada pro implementaci a řízení programů časného záchytu onemocnění“, která byla zřízena v polovině roku 2017 a slouží jako poradní orgán MZ v oblasti programů časného záchytu onemocnění. Hlavním posláním Národní rady je formulace doporučení ke stanovení optimální strategie k realizaci programů časného záchytu onemocnění v ČR.

Specifický cíl 1.2 dále předpokládá posilování rolí poskytovatelů péče v budování dostatečné úrovně zdravotní gramotnosti a ve zvyšování dostupnosti programů primární i sekundární prevence. Mezi hlavní aktivity a dílčí cíle této oblasti patří zejména:

Vybudování a rozvoj center prevence ve zdravotnických zařízeních a příznivé ovlivnění behaviorálních faktorů zdraví (správná výživa, stravovací návyky, pohybová aktivita, sedavý způsob života)….. str. 58 a dále.

2.2.3. Specifický cíl 2.1 ‒ Implementace modelů integrované péče, integrace zdravotní a sociální péče, reforma péče o duševní zdraví – implementace od str. 64

Na Strategii reformy psychiatrické péče plynule navazuje Národní akční plán pro duševní zdraví (dále jen „NAPDZ“), který vznikal souběžně se Strategickým rámcem Zdraví 2030 a který rozpracovává nutné pokračování změnového procesu. Zabývá se mj. změnami příslušné legislativy, návrhy zavedení inovativních forem financování, řízením a plánováním zdravotně-sociálního pomezí pro jednotlivé cílové skupiny, zlepšováním kvality péče a naplňováním lidských práv, snižováním vysokého rizika chudoby u osob se závažným duševním onemocněním (vč. řešení intervencí v rámci bydlení, zaměstnávání, vzdělávání apod.), podporou rozvoje a změnami systému poskytování péče o děti v riziku nebo s již rozvinutými duševními obtížemi, zvyšováním efektivity péče o pacienty v ochranné léčbě, péčí o osoby s adiktologickou poruchou a v neposlední řadě i intervencemi v oblasti destigmatizace.

2. Národní síť zdravých měst – mezinárodní síť

V síti města, která jsou napřed, už přes 50 % českých měst, klasifikace A-C, města platí za členství – výhody; Činnost NSZM ČR je mezinárodně certifikována OSN-WHO.

HMP je členem 9 let: https://www.zdravamesta.cz/cz/praha - pozice začátečník, Zdravotní plán na webu není; Koordinátor programu Zdravé město Ing. arch. Tomáš Veselý,

3. Pražské centrum primární prevence

PCPP vzniklo v roce 2008 jako odborné metodické pracoviště zaměřené na oblast primární prevence rizikového chování na území hl. města Prahy = součást CSSP (Rumunská 1, ředitel Mgr. Jan Žufníček, jan.zufnicek@csspraha.cz)

Více informací 

  • Spolupracujeme se školami a dalšími odbornými organizacemi a institucemi státní i nestátní sféry
  • Poskytujeme metodickou podporu, konzultace, supervize a vzdělávání v jednotlivých oblastech rizikového chování
  • Podílíme se na tvorbě informačních a metodických projektů
  • Mapujeme systém služeb primární prevence
  • Podílíme se na metodice a hodnocení projektů v rámci grantového řízení MHMP v oblasti primární prevence
  • Připravujeme také analýzy z oblasti rizikového chování, které jsou podkladem pro vytváření plánů a strategií v oblasti primární prevence rizikového chování v Praze, v této oblasti také spolupracujeme s MŠMT a odborem prevence MHMP
  • Podílíme se na vědecko-výzkumné činnosti ve spolupráci s akademickými pracovišti (1. LF UK a VFN v Praze, FF UK)

Cílové skupiny

  • Školy - ředitelé škol, školní metodici prevence a učitelé, Poskytovatelé programů primární prevence
  • Odborná i laická veřejnost, Instituce, Rodiče, Studenti

Podrobné informace o aktuálních činnostech a novinkách z prevence naleznete na webových stránkách centra na adrese www.prevence-praha.cz.

Systém evidence preventivních aktivit naleznete na webové adrese www.preventivni-aktivity.cz = elektronický výkaz sloužící automatické předávání dat o realizovaných preventivních aktivitách každé školy. Data do výkazu zanese školní metodik prevence a s generovanými údaji poté může pracovat příslušná pedagogicko-psychologická poradna, kraj či ministerstvo.

MHMP pořádá pravidelně v říjnu ve spolupráci s Klinikou adiktologie – Konferenci primární prevence rizikového chování.

4. Státní zdravotní ústav

Makroekonomické ztráty z nerovnosti ve zdraví = 1,5 – 9,5 % HDP evropských zemí! --- zásadní pro primární prevenci, prodlužuje práceschopnost a zdravý život obyvatel.

Dosavadní zkušenosti vyspělých států i ČR ukazují, že prevence nemocí a ochrana a podpora zdraví mají reálný přínos pro zlepšování zdravotního stavu populace a přinášejí významné úspory nákladů na zdravotní služby a další ekonomické přínosy.

Zdraví je základní společenskou i ekonomickou hodnotou. Dobrý zdravotní stav lidí je přínosem pro všechny resorty i celou společnost. Dobré zdraví je důležité pro ekonomický a sociální rozvoj společnosti a má zásadní význam jak pro život každého jednotlivce, tak i pro rodiny a všechny společenské skupiny. Špatný zdravotní stav plýtvá lidským potenciálem, vede ke stavům beznaděje a odčerpává veřejné i soukromé finanční prostředky. Zdraví vzniká v rodinách, školách a na pracovištích, všude tam, kde lidé žijí a pracují. Zdraví zlepšují, nebo zhoršují ty okolnosti, které na lidi působí v jejich běžném životě, a právě tam je těžiště péče o zdraví

Odhad celkových ekonomických ztrát způsobených zdravotními nerovnostmi v ČR je 78 mld. Kč/rok, tj. 1,5 % HDP ČR, což sestává z:

  • 26 mld. Kč = přímé ztráty: zdravotnické náklady
  • 52 mld. Kč = nepřímé ztráty: absence, výdělky, dávky, výroba atd.
  • Analogicky s rezolucí Evropského parlamentu: 

European Parliament resolution of 8 March 2011 on reducing health inequalities in the EU 2010/2089(INI), https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-7-2011-0032_EN.html , v ČR Úřední věstník EU C 199 E/26 ze 7. 7. 2012.

Zdroj: MUDr. Marie Nejedlá, vedoucí CPVZ SZÚ.

Příklad řešených témat projektem SZÚ: Systémové nástroje pro ochranu a podporu veřejného zdraví a prevenci zdravotních rizik (15.12.2009 – 30.6.2015) - projekt stažen

Obsahově je projekt zaměřen na minimalizaci nejrizikovějších faktorů životního stylu populace ČR, ke kterým patří kouření, nadměrná spotřeba alkoholu, stres, nedostatek pohybu, nepřiměřený způsob stravování, rizikové sexuální chování, nadužívání antibiotik, zanedbávání preventivních opatření, nedostatečná aktivita a duševní potíže v seniorském věku. Toto zaměření projektu reflektuje skutečnost, že nejvýznamnější dopad na zdraví populace a úmrtnost mají civilizační choroby - kardiovaskulární, metabolická a onkologická. Významný nárůst v posledních letech zaznamenala infekce HIV/AIDS. Narůstající tendence má škodlivé užívání alkoholu, tabáků a drog ve skupině dospívajících a mladistvých. 

5. Loono - Společně učíme veřejnost o prevenci

Pořádáme workshopy a webináře ve školách, firmách i na festivalech. Vzděláváme veřejnost v oblasti reprodukčního (#doledobry) a duševního zdraví (#dobrenitro), prevence onkologických (#prsakoule, #verimvprevenci) a kardiovaskulárních onemocnění (#zijessrdcem). O zdraví a těle mluvíme srozumitelně, nestrašíme děsivými statistikami a inspirujeme ostatní, aby se o sebe starali rádi a zavčas. Záštitu nad námi převzala 1. lékařská fakulta UK. Našimi odbornými garanty jsou lékaři z oborů gynekologie, urologie, kardiologie, dermatovenerologie, praktického lékařství, výživy, psychiatrie i psychologie.

Zahraniční zdroje

Zdravotní péče pro zranitelné skupiny obyvatel

Efektivní podpora zdraví osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením, řešitel projektu: Státní zdravotní ústav

Informace 

  • Vytváří chybějící infrastrukturu pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v České republice
  • Tvyšuje zdravotní gramotnost u populací ohrožených chudobou a sociálním vyloučením. 
  • Je realizován Státním zdravotním ústavem ve 14 krajích České republiky v letech 2018-2022,

Podpořený z OP Zaměstnanost ESF a státního rozpočtu ČR

Cíle projektu

  • Vybudování dosud neexistující infrastruktury regionálních center podpory zdraví, (RCPZ) pro dlouhodobé řešení snižování nerovností ve zdraví v ČR, 
  • Tvorba preventivních programů podpory zdraví k realizaci u cílové skupiny osob ohrožených chudobou a sociálním vyloučením s cílem zvyšování zdravotní gramotnosti,
  • Propojení klíčových partnerů pro řešení nerovností ve zdraví v regionu, usnadnění sociální začlenění a zlepšení způsobu života ohrožených skupin,
  • Realizace vzdělávacího kurzu pro novou pozici mediátorů podpory zdraví, jejichž úkolem je zprostředkovat zdravotní služby primární prevence osobám ohroženým chudobou a sociálním vyloučením,
  • Zahájení procesu snižování nerovností v přístupu ke zdraví a zdravotním službám a prodloužení života ve zdraví.

Zpracovala Mgr. Jarmila Neumannová, únor 2022

Metropolitní zdravotnický servis, p.o.